Bydlíte v panelákovém bytě bez zahrady a jen bezmocně pokukujete po zbytcích z kuchyně, které by šlo zužitkovat, ale končí v popelnici? Pořiďte si vermikompostér a změňte odpad na užitečnou věc.
Vermikompostér je jednoduše kompostér osázený žížalami. Ty přeměňují rostlinné zbytky na výživný substrát, který pak využijete na přihnojení pokojových rostlin nebo bylin. Princip je jednoduchý, vy sypete do vermikompostéru zbytky z kuchyně a sem tam proložíte třeba kouskem prázdného plata od vajec, a žížaly udělají všechno ostatní. Potřebujete jen vhodnou nádobu, pár žížal a správné umístění. Okolní teplota by měla být kolem 20 stupňů, takže můžete mít kompostér přímo v kuchyni a zbytky házet rovnou do něj. Na balkoně nebo terase nezapomeňte vybrat spíše stinné místo, žížaly by vám za sluneční lázeň nepoděkovaly.
V domácnosti s dětmi navíc hraje zpracování bioodpadu i výchovnou roli, děti se učí na vlastní oči jak to v přírodě funguje, kde se bere nová hlína a že ne každý odpad musí nutně skončit v popelnici. Vermikompostér si můžete vyrobit i svépomocí, zvláště v umístění v interiéru se ale ohlížíme i na vzhled. Skvělým řešením je designový vermikompostér UrbAlive, jehož moderní podobu navrhl český designér Jiří Pelcl ve spolupráci s firmou www.plastia.cz. Ten rozhodně nebudete chtít schovávat, ale spíše se s ním chlubit. A jak s kompostováním začít? Ze začátku opatrně, po hrstech. Jakmile se žížaly zabydlí v novém prostředí a vermikompostér začne fungovat tak, jak má, nemusíte se už omezovat a přidávat odpad můžete v jakémkoli množství. Ve spodní nádobě se zadržuje tekutá část žížalího produktu, lidově žížalí čaj, což je velmi výživné hnojivo. Ve střední části probíhá onen zpracovatelský proces a teprve až když je střední část plná, přidává se vrchní díl. Patra jsou mezi sebou propojená a žížaly si tak mohou přelézat a pracovat tam, kde je potřeba.
Asi každého napadne myšlenka na zápach. I když se to nezdá, správně zpracovávaný kompost není nijak cítit, o to se žížaly postarají. Než stihne obsah zplesnivět nebo začít hnít, zpracují ho žížaly a zápach tak nemá z čeho vznikat. A co do vermikompostéru patří? Zbytky z kuchyně rostlinného původu, tedy všechny slupky a okrojky ovoce a zeleniny. Občas můžete přidat i vylouhované pytlíky od čaje, kávovou sedlinu nebo trávu a listí. Rozhodně do něj nepatří cokoli živočišného, olej nebo maso. Jediné, co je potřeba hlídat, je správná vlhkost, kterou žížaly k životu potřebují. Pokud by začal vermikompostér vysychat, jednoduše ho zvlhčete vodou z rozprašovače a pak už nechte práci zase na žížalách. Nebojte se začít s kompostováním, je to opravdu jednoduché a vaše rostliny se vám za čerstvý substrát odmění.
