V posledních deseti letech je ze strany EU patrný tlak na revitalizaci budov a výstavbu energeticky úsporných budov. Výjimkou není ani Česká republika, která v tomto roce díky dotačnímu programu Nová zelená úsporám přispívá k jejich rostoucímu počtu. Zájemci mohou získat dotace na snižování energetické náročnosti stávajících rodinných domů, náhradu neekologického zdroje tepla, instalaci solárních termických systémů či výstavbu rodinných domů s velmi nízkými náklady na energie. Nejčastější formou snižování energetické náročnosti představuje zateplení domu. Kromě něho je pro tyto budovy nezbytnou součástí zajištění dostatečného větrání, nejlépe řízeného s rekuperací.
Výhodou řízeného větrání, to znamená větrání pomocí vhodného zařízení, je víceméně konstantní výměna vzduchu, nezávislá na rozdílu teplot a intenzitě větru. Umožňuje přivádět do místnosti právě tolik čerstvého vzduchu, kolik je potřeba. Nevýhodou je nutnost rozvodů vzduchu, spotřeba elektrické energie a pochopitelně i investiční náklady. Nejúčinnější je však kombinace malého tepelného čerpadla k rekuperaci tepla.
„Výhodou energeticky úsporných budov je oproti běžným objektům výrazné snížení nákladů za energie a zdravější vnitřní klima. To je zajištěno většinou větráním s rekuperací odpadního tepla. Obyvatelé bytu či domu tak mají neustálý přísun čerstvého vzduchu a pohybují se v prostředí s akceptovatelnou koncentrací škodlivin a vlhkosti,“ říká Pavel Zemene.
Jak to funguje?
Základní princip je jednoduchý – vzduch v domě má teplotu kolem 20° C a jeho výměnou za čerstvý, ale studený vnější vzduch ztrácíme teplo. Řešením je použít rekuperační jednotku, která odebere teplo z odcházejícího vzduchu a předá jej do vzduchu přiváděného. K tomuto účelu se používá řada různých druhů rekuperačních jednotek, každá má své výhody a nevýhody. Je to vždy určitý kompromis mezi velikostí, účinností a tlakovou ztrátou (ta do značné míry určuje spotřebu elektřiny pro pohon ventilátorů). Pokud má majitel domu levnou energii na vytápění (dřevo z vlastního lesa), není třeba tolik dbát na celkovou účinnost výměníku a lze se spokojit s levnějšími jednotkami s účinností výměníku 60 až 70 procent. Pokud topí elektřinou nebo má pasivní dům, pak je vhodné vybírat dražší jednotky s účinností výměníku převyšující 90 procent. Větrání může být s centrální rekuperační jednotkou a rozvodem vzduchu do jednotlivých místností (to je výhodné u novostaveb) anebo lze použít malé rekuperační jednotky pro jednotlivé místnosti, což bývá někdy jediné možné řešení ve starých domech.
Díky rekuperaci se minimalizují ztráty tepla až o 90 procent
Součástí každé novostavby nebo renovace starých budov by mělo být řešení výměny vzduchu. U zateplených budov je častým řešení tzv. rekuperace odpadního tepla z větraného vzduchu, která spoří náklady na energie. Zkušenosti s touto technologií mají kromě rodinných domů například i základní školy, které jsou během letošního léta v mnoha krajích zateplovány díky získaným dotacím. Vůbec první základní škola s použitím této technologie se nachází v Jenišovicích.
Očekávané snižování energetické náročnosti budov v příštích letech
Povinné snižování energetické náročnosti se bude nejprve (podle velikosti od roku 2016 až 2018) týkat nově stavěných veřejných budov, jako jsou například úřady, nemocnice či školy. Pro velké bytové domy pak tato povinnost nastane od roku 2018, pro menší 2019 a pro rodinné domy od roku 2020. Vždy se jedná o datum podání žádosti o stavební povolení, reálná výstavba bude tedy ještě později. Budova s téměř nulovou spotřebou energie je však v legislativě, navzdory svému pojmenování, definována jako dvakrát energeticky horší, než je dnes již ve světě běžně používaný pasivní standard.
