Odpověď je prostá, nestačí. V současné době se na nové i rekonstruované či zateplované stavby kladou takové nároky na vzduchotěsnost, že otevření okna zkrátka nestačí. Pojďte se s námi podívat na to, jak si s větráním poradit.

Vzhledem k požadovaným úsporám energie a snižování produkce CO₂ se zvyšuje vzduchotěsnost budov, a to způsobuje, že větrání oknem je neúčinné. Problém nedostatečného větrání se projevuje zvýšenou vnitřní vlhkostí, růstem plísní, zvýšenou koncentrací CO₂  a toxických látek.

Špatným větráním se rychle zhoršuje kvalita vnitřního vzduchu a dochází k množení plísní a poškození stavebních konstrukcí. Abychom odéry a vlhkost udrželi v doporučených tolerancích, museli bychom příčně větrat otevřením oken na pět minut každou hodinu. V ložnici se dvěma osobami a jedním dítětem bychom museli dokonce otevřít okno každých 30 minut.

 

Mikroventilace se nevyplatí

Většina moderních oken nabízí možnost použití „mikroventilace“. Lidé se naučili tento způsob hojně využívat, ale kvůli stoupajícím cenám energií tím značně zatěžují svůj rozpočet. Otevírání oken navíc nelze považovat za řízené větrání, protože je zcela závislé na venkovních klimatických podmínkách.

Okna se otevírají ve chvíli, kdy je cítit zápach, nebo ve chvíli, kdy mají obyvatelé pocit vydýchaného vzduchu. Bohužel si člověk na teplo či zápach dokáže velice rychle zvyknout a přestat je vnímat, nebo je překryje osvěžovačem vzduchu. Největším problémem jsou zdravotní důsledky způsobené škodlivými látkami (CO₂, volné organické sloučeniny, formaldehyd apod.), které nevnímáme čichem.

 

Jak ovlivňuje nucené větrání vlhkost vzduchu v interiéru v zimě?

V zimním období je vždy vhodné udržovat hodnoty relativní vlhkosti v interiéru tak, aby se pohybovala 30–60 %. Nepřetržitým větráním vzduchem s nižší vlhkostí vždy dochází k jeho postupnému vysušování. Nejvíce patrné je vysušování vzduchu v zimě, kdy je čerstvý venkovní vzduch velmi suchý a zkondenzovaná vlhkost vytváří ledové krystalky.

Po ohřátí vzduchu v rekuperátoru klesne relativní vlhkost vzduchu na hodnoty nevhodné pro organismus člověka a nevhodné pro dřevěné stavební prvky. Zvláště u dřevostaveb je nutné zabezpečit, aby relativní vlhkost v interiéru neklesla pod 20 %. V tuto chvíli již nastává nevratný fyzikální jev tzv. trvalého sesychání dřeva. To vás bude zajímat zejména v případě, že jste majitelem dřevostavby.

U větracích jednotek, které využívají k rekuperaci tepla pouze deskový protiproudý výměník, dochází pouze k předání tepelné energie. Chcete-li pracovat s vlhkostí interiéru, je nutné buď interiér zvlhčovat vhodnými zvlhčovači vzduchu, nebo použít větrací jednotky s entalpickým výměníkem. Entalpické výměníky umožňují předávat vlhkost obsaženou ve vzduchu ze strany s vyšším obsahem vlhkosti do prostoru s nižším obsahem. v tomto případě se jedná o zpětný zisk vlhkosti.

 

Jak vybrat vhodnou větrací jednotku?

Záleží na tom, do jakého typu stavby budete rekuperační jednotku pořizovat. Například pro dřevostavby jsou některé typy přímo nevhodné. Dřevostavba má velmi malou schopnost akumulace tepla a pouhé větrání otevřením oken způsobuje zásadní úniky tepelné energie. Na druhou stranu byste nevětráním ohrozili dřevěné konstrukce vyšší relativní vlhkostí. Pro řešení této situace jsou proto vhodné jednotky se schopností zpětného zisku vlhkosti. To jsou jednotky s deskovými entalpickými výměníky či s regeneračními rotačními výměníky.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

STAŇTE SE NAŠIM FANOUŠKEM

Doporučujeme:

Bojíte se zlodějů? Vyzkoušejte zabezpečovací systémy iSmartView ovládané přes smartphone.